STŘEDOVĚKÁ LITERATURA
LITERATURA STŘEDOVĚKU
Číst a psát umělo jen duchovenstvo, proto se literatura zpočátku šířila jen ústně.
Autoři čerpali z biblických nebo antických textů.
Do literatury se dostává dobrodružný prvek, hrdinou se stává král nebo rytíř.
Autoři se nepodepisují pod svá díla – myslí si, že skrze ně tvoří bůh – jen velmi málo středověkých umělců známe jménem.
RYTÍŘ - ústřední postava středověku, bojovník šlechtického původu, bojoval převážně na koni obdařen mimořádnými fyzickými schopnostmi (statečnost, loajalita,štědrost ,zdvořilost)
Dvorská a milostná lyrika - hlavním tématem – neopětovaná láska,autoři a interpreti: trubadúři a truvéři (ve Francii), minnesängři (v Německu)
Hrdinský a rytířský epos - rozsáhlá básnická skladba s bohatým dějem,idealizuje hrdinu, který je vzorem středověkého rytíře (statečný, obětavý, věrný, čestný)
