Jdi na obsah Jdi na menu
 


HÉRAKLÉS - ÚKOLY

Hérakles

Hérakles byl syn vládce bohů Dia a ženy Alkmény. Již od útlého věku měl velkou sílu. Slepý věštec Teiresias prorokoval Héraklovi hrdinský život plný práce a na konci života nesmrtelnost. Učitelé a cvičitelé učili mladého hrdinu vědám a umění. Cvičili ho také v zápase. Hérakles byl však zlostný a prchlivý. Jednou ze zlosti zabil svého učitele, za trest musel odejít do hor k pastevcům. Když byl na pastvinách, přemýšlel a najednou spatřil dvě ženy. První žena byla zahalena v bílém rouchu, byla to Cnost. Druhá žena na sobě měla šaty pošité zlatem a drahými kameny, jmenovala se Rozkoš. Hrdina si měl zvolit mezi těmito dvěmi ženami, zvolil si Cnost. I nadešel čas, aby se Hérakles vrátil do Théb. Cestou potkal vyslance nepřátelského krále Minyů, kteří šli vybrat nespravedlivý poplatek. Silák sám všechny vyslance přemohl. Miniové šli do boje proti Thébanům, ale Thébané je porazili. Olympští bohové obdarovali Hérakla: Apoll'on mu dal šípy a luk, Héfaistos toulec a Hermes meč. V Mykénách žil král Eurystheus, byl zbabělý a záviděl Héraklovi slávu, proto žádal, aby k němu nastoupil do služby. Hérakles se vzpíral a na radu se zeptal delfské věštírny. Věštba mu ohlásila, že musí králi vykonat 10 prací a potom bude volný. Eurystheus dával Héraklovi těžké úkoly, ale on je vždy splnil. Eurystheus ale rozhodl, že pouze 8 úkolů splnil řádně, a tak hrdina sloužil dál Eurystheovi. Když splnil všechny úkoly, odešel z Mykén a poznal dívku Deianeiru, vzal si ji za ženu a narodil se jim syn, kterému dali jméno Hyllos. Jednou si Hérakles vzpomněl, že by mohl navštívit jednoho starého přítele. Na cestu se vydal se svou manželkou. Cestou přišli k široké řece, přes kterou přenášel pocestné kentaur. Někteří kentauři byli moudří a dobří, ale někteří byli zlí a zlomislní a takový byl i kentaur, který přenášel Deianeiru. Kentaur ji chtěl unést, ale Hérakles poznal zradu a zastřelil kentaura jedovatým šípem. Kentaur řekl Deianeiře, ať si do lahvičky nachytá jeho krev, která je proti zapomínání a opouštění. Poté se Hérakles vydal na válečnou výpravu a posílal domů zajatce. Deianeira si myslela, že na ni hrdina zapomene a tak obarvila Héraklův šat krví kentaura a poslala po služebníkovi šat svému muži. Když si Hérakles šat oblékl, začal pomalu umírat, ale chtěl zemřít ve své zemi, tak ho převezli, dali ho na vrchol hory a zapálili jej. Deianeira se probodla mečem a Hérakles se dostal mezi Bohy.

 

Dvanáct Héraklových úkolů

 

1. ZABÍT NEMEJSKÉHO LVA
Nemejský lev bylo obrovské zvíře s neprůstřelnou kůží. Když Héracles dorazil do Nemeie, nenašel nikoho, kdo by mu ukázal cestu nebo stopy. Lev vyhubil nebo zahnal všechny lidi z okolí. Dlouho pátral v lesích i kopcích, až narazil na stopu. Vystřelil na lva šípy, ale ty se jenom odrazily od kožichu a neublížily. Vzal na lva meč, ale ten se ohnul. Pak se rozmáchl svým kyjem, trefil lva do čenichu a ten zalezl do jeskyně se dvěma vchody. Héraklés uzavřel jeden vchod, druhým do jeskyně vstoupil, chytil lva za hlavu a tak ho svíral, až se lev udusil. Mršinu poté přinesl do Mykén. Úkol mu zabral třicet dní a přišel prý při něm o jeden prst. Eurystheus udivený a vyděšený mu provždycky zakázal vstup do města, výsledky svých úkolů měl předvádět před branami. Nechal si zhotovit mosaznou nádobu, tu zahrabali do země a král se do ní před příchodem Hérakla ukrýval.

2. ZABÍT LERNSKOU HYDRU
Hydra žila v doupěti a řádila v hluboké bažině. Byla příšerná - psí tělo a devět hadích hlav, jedna z toho nesmrtelná. Její dech a pach byl jedovatý. Bohyně Athéna přivedla Hérakla k doupěti a radila střílet na příšeru hořící šípy. Tak donutil Hydru vylézt. Pak se ji pokoušel chytit, roztloukal jí hlavy kyjem, ale z každé rozbité vyrostly dvě nové. Na pomoc Hydře přilezl z bažiny obrovský krab, který štípal do nohou. Héraklés povolal na pomoc Ioláa, ten zapálil od jedné strany les, upaloval Hydře hlavy a poté už nové nerostly. Pak usekl Héraklés i nesmrtelnou hlavu, zahrabal ji pod velký kámen a ještě si v její žluči namočil hroty šípů, které později způsobovaly smrtelná zranění. Eurystheus odmítl uznat splnění úkolu, protože Ioláos podával louče.

3. CHYTIT KERYNEJSKOU LAŇ
Těch laní bylo pět, byly rychlé, měly mosazná kopýtka a zlaté paroží. Kdysi bohyně Artemis čtyři z nich sama odchytila a zapřáhla je do svého vozu. Ta poslední volná laň prý pustošila pole. Héraklés chtěl laň chytit, aniž by použil násilí nebo ji poranil. Stopoval ji neúnavně po celý rok, prošel daleké kraje. Nakonec ji dostihl celou vyčerpanou, vystřelil na ni šíp, kterým jí probodl čistě obě přední nohy. Pak teprve ji chytil a nesl ji na ramenou až do Mykén. Bohyni Artemis se omluvil a vinu za lov laně shodil na Eurysthea, jehož úmyslem bylo poštvat bohyni proti Héraklovi.

4. POLAPIT ERYMANTHSKÉHO KANCE
Obrovské zvíře pustošilo široký kraj a děsilo vše živé. Héraklés ho měl donést živého. Cestou se zastavil u Kentaurů a tehdy jich několik zabil a nešťastnou náhodou trefil otráveným šípem Cheiróna (kentaur), kterému nebylo pomoci. Přál si zemřít, ale nemohl, protože byl nesmrtelný. Později si s ním svůj osud smrtelníka vyměnil hrdina Prométheus a Cheirón se dostal na oblohu do souhvězdí Kentaura. Poté se Héracles vydal za kancem. Hlasitým pokřikem ho vyznal z houští, zahnal ho do hluboké závěje, skočil mu na záda a spoutal ho řetězy. Poté ho na ramenou živého odnesl do Mykén. Shodil ho u tržiště, zatímco Eurystheus byl schovaný v sudu. Na nové úkoly Héraklés nečekal, protože se právě shromažďovali Argonauti na svou plavbu do Kolchidy, a připojil se k nim.

5. VYČISTIT AUGEIŮV CHLÉV
Král Augeuás měl taková stáda dobytka, která z něj udělala nejbohatšího muže na světě. Navíc bohové zařídili, že stáda byla plodná a odolná vůči všem nemocem. Stáje, ohrady a dokonce přilehlá pole byla vrchovatě zanesena hnojem, který se léta nevyvážel. Když Eurystheus tento úkol zadával, představoval si Hérakla, jak roky ručně čistí chlévy. Ale Héraklés obhlédl situaci a prohlásil, že když mu Augeiás dá desetinu stád, bude večer práce hotová. Ten se zasmál a kývl. Nato Héraklés prorazil na dvou místech ohrady, změnil tok dvou blízkých řek Alfeios a Péneios a jejich proud se prohnal ohradami, stájemi a okolními poli. A práce byla večer hotova. Augeiás se začal vytáčet a dohadovat, že úkol byl zadaný Eurystheem a potom ještě zapíral, že by desetinu stád slíbil. Zasedl soud, v něm Augeiův syn Fýleus dával za pravdu Héraklovi a Augeiás je oba vyhnal ze země. A co víc - Eurystheus práci neuznal, protože prý si Augeias Hérakla najal. Vše mělo dohru po letech - Héraklés zničil jeho království, krále zabil a na jeho místo dosadil jeho syna.

6. ZBAVIT ZEMI STYMFÁLSKÝCH PTÁKŮ
Byli to velcí ptáci jako jeřábi nebo ibisové, ale měli mosazné zobáky, pařáty a křídla. Byli zasvěcení bohu války Areovi. Žili nad stymfálskou bažinou, ve velkých hejnech vzlétali do vzduchu a zabíjeli lidi a zvířata tím, že nechali padat mosazné peří a zároveň vylučovali jedovatý trus, který ničil porosty. Když Héraklés přišel plnit úkol, viděl, že z bažiny zaútočit nelze, protože člověka neunese a člun se na ni nedá spustit. Pomohla mu Athéna - dala mu kovová chrastítka a Héraklés stál na výběžku hory nebo vysoko na stromě a dělal tak hrozný hluk, že ptáci šílení hrůzou odlétali do dálek až k Černému moři.

7. PŘIVÉST DIVOKÉHO BÝKA Z KRÉTY
Divoký býk byl dar boha moří Poseidóna krétskému králi Mínóovi, ovšem s podmínkou, že Mínós ho musí bohu obětovat. Mínós obětoval jiného býka a Poseidón za trest seslal na býka zuřivost, při níž býk pobíhal po ostrově a všechno ničil. Héraklés ho holýma rukama chytil a v dlouhém zápase zkrotil tak, že ho přivezl do Mykén. Eurystheus býka nejprve věnoval Héře, pak ho pustil na svobodu. Když býk později pustošil krajinu až v okolí Athén, zabil ho Théseus.

8. PŘIHNAT DIOMÉDOVY DIVOKÉ KONĚ
Diomédes byl thrácký král, vládl bojovným Bistonům. Jeho stáje byly postrachem celé země. Kobyly (podle jiné verze hřebci) měli jména Podargos, Lamón, Xanthos a Deinos. Byli přikováni železnými řetězy k bronzovým žlabům a král je krmil masem svých nepřátel. Héraklés se cestou do Thrákie stavil u svého přítele, ferského krále Adméta a jeho manželky Alkéstis, kterou zachránil ze spárů smrti. Když poté dorazil do cíle, přemohl čeledíny, koně zahnal k moři a nechal je hlídat svým přítelem Abdérem. Pak spěchal odrazit útok Dioméda. To se mu podařilo, avšak přítele Abdéra divocí koně mezitím roztrhali. Sklíčený žalem přihnal Héracles koně do Mykén a Eurystheus je pustil na svobodu

9. PŘINÉST PÁS KRÁLOVNY AMAZONEK
Dcera krále Eurysthea zatoužila po zlatém pásu, který bůh Áres daroval královně Amazonek Hippolytě. Byl to tedy devátý Héraklův úkol. Vzal s sebou oddíl věrných přátel, což se hodilo, protože cestou v zemi krále Lyka zaútočili na království divocí Bebrykové a Héraklés je porazil. Za to mu byl Lykos vděčný a Héraklés si získal takovou slávu, že královna Hippolyta mu vyšla vstříc a chtěla mu dobrovolně svůj pás věnovat. Královnin pás odevzdal Héraklés králi Eurystheovi a ten jej údajně věnoval chrámu bohyně Héry v Argu.

10. PŘIHNAT GÉRYONOVA STÁDA DOBYTKA
Další úkol byl přihnat nádherná velká stáda dobytka, které vlastnil Géryonés, obr s třemi těly. Jeho ostrov Eritheia ležel daleko na západě, kde země končila, tam Héraklés prorazil úzkou šíji a postavil u ní dva sloupy zvané "Héraklovy sloupy". Když ho pálilo právě zapadající slunce, vystřelil šíp na sluneční vůz boha Hélia ale bůh se nerozzlobil, a pomohl Héraklovi přeplout na ostrov. Tam se na něho vrhl pes Orthos a hlídač obr Eurytión. Oba byli za chvíli zabiti a potom i Géryonés.

11. PŘINÉST TŘI ZLATÁ JABLKA ZE ZAHRAD HESPERIDEK

Splnění předešlých úkolů trvalo osm let a jeden měsíc. Zahrada, kterou Hesperidky (též Hesperovny) opatrovaly bohyni Héře. Byly to dcery Titána Atlanta. Vzácnou zlatou jabloň střežil neúnavně bdělý drak Ládón, obtočený kolem stromu. Héraklés vyrazil na cestu, ale netušil, kde božská zahrada je a nikoho se nemohl doptat na cestu. Putoval dlouho mnoha zeměmi, až mu nymfy poradily vyhledat mořského boha Nérea a tam skutečně získal rady na cestu i na získání jablek. A brzy nato dorazil k Atlantovi, požádal ho, aby sám mu donesl jablka a nabídl se podržet za něj zatím nebeskou klenbu. Stalo se, ale napřed ještě musel Héraklés zastřelit šípem hrozného Ládóna. Netrvalo dlouho a Atlás se vrátil s jablky a nabízel se, že je sám donese Eurystheovi. Jenže Héraklés se nenechal přelstít, naoko souhlasil, jenom si prý potřebuje lépe podložit rameno, aby ho břemeno netlačilo. Vrátil klenbu Atlantovi, vzal jablka a rychle se vzdálil. Když jablka po několika měsících odevzdával králi, ten mu je vrátil zpátky. Héraklés je potom dal Athéně, ta je vrátila nymfám a tím vlastně zpět do Héřiných rukou.

12. PŘIVÉST PSA KERBERA Z PODSVĚTÍ
Posledním úkolem bylo přivést strašného psa Kerbera z podsvětí. Jelikož Héraklés bez zaváhání přijal i tento úkol, získal si náklonnost a úctu bohů a hlavně jejich pomoc, zejména boha Herma a bohyně Athény. Bůh Hermés ho dovedl k tajnému vchodu do podsvětí v blízkosti propasti Tainaru a tam se ho ujala Athéna a rychle procházeli krajinou stínů. Potom už byl přijat samotným Hádem, a když požádal o vydání Kerbera, Hádés si vymínil, že to musí zvládnout bez kyje a šípů. A tak Héraklés uchopil Kerbera za hrdlo s třemi hlavami, ze šíje vyrůstaly hadí ocasy s ostny, s dračí hlavou na konci. Tiskl ho vší silou. Kerberos se dusil a v poslední chvíli prosil o milost, takže Héraklés ho pustil a vzal ho s sebou na zpáteční cestu.